Název knihovny	Obecní knihovna v Boskovštejně
Zřizovatel	Obec Boskovštejn
Evidenční číslo	4486/2003
Adresa:	Boskovštejn 1, 671 54 Hostim
Půjčovní doba od 1.6.2022	Středa 15.00 - 18.00
Knihovnice	Lenka Slonková
Kontakt :	e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Internet:	ANO
Automatizovaný knihovní systém	Tritius
Knihy z knihovny můžete vyhledávat zde:	https://baze.knihovnazn.cz/library/boskovstejn/

Dne 28. srpna 1944 došlo v blízkosti naší obce k tragické havárii bojového letounu North American P - 51B -15 NA, přezdívaný " MUSTANG ". Pilot JAMES RALPH JONES patřil k 15. USAAF 308.FS perutě ze základny San Savero AF. Toho dne odstartoval ze své základny, aby splnil úkol jako doprovod a ochrana pro bombardéry bombardující říšské chemické závody v Moosbierbaum. Při vzdušném souboji nasadil život a pilot něměcké armády se strojem FW-190 ho sestřelil. Pád letadla, které ve vzduchu vzplanulo a upadlo mu křídlo, pozorovalo několik obyvatel Boskovštejna, kteří v tuto dobu pracovali na poli za vsí. Po dopadu do tohoto místa explodoval zbytek paliva a pilot v troskách zahynul. Byl pohřben 30.srpna na hřbitově v Jevišovicích do hrobu č.19. Po válce, v roce 1946 obec Boskovštejn vybudovala v místě pádu letounu pomník. V roce 1946 dne 18.září bylo tělo pilota exhumováno a po krátké pietní zastávce u tohoto pomníku převezeno do vlasti. Za totalitního režimu byl pomník a celá událost opomíjena, ale místní občané toto místo ctili a udržovali ho. Dnes se o pomník nadále starají místní občané, zejména paní Růžena Veselá. V roce 1995 při výročí osvobození naší vlasti se zde konala vzpomínková akce. V roce 2000 navštívil toto místo velitel válečné kanceláře a asistent vojenského atašé z ambasády USA v Praze, pan Thomas J. Hofer.

V kronice Jevišovic na straně č.49 je k uvedené věci - sestřelení bojového letadla:
Jeden takový mohutný, vysoko letící svaz bombardovacích amerických letadel doprovázených stíhačkami upoutal naši pozornost velkým hukotem za krásného slunečného dne 28. srpna 1944 letěl ve směru od Jihlavy na Vídeň. Mnozí občané našeho městečka se zastavovali a dívali se na letící letadla. Několik nás bydlících blízko kostela jsme vyběhli na prostranství před kostelem a stali se tak svědky velikého dramatu, které se odehrálo asi kolem 11. hodiny dopolední.
Nad boskovštejnským lesem, který se nachází západně od Jevišovic se totiž odehrál veliký letecký souboj mezi dvěma letadly. Ve směru od Moravských Budějovic jsme najednou uviděli vyletět letadlo, které prudce stoupalo vzhůru a směřovalo k vysoko letícímu americkému svazu. Najednou se od amerického svazu oddělila jedna stíhačka a už jsme slyšeli silnou střelbu. Důsledek této střelby se brzy projevil. Americká stíhačka dostala od německého Messerschmidta těžký zásah. Bylo vidět, že z americké stíhačky se utrhlo křídlo a letoun začal padat dolů. Brzo na to se ozval hromový výbuch a k zemi začalo padat hořící letadlo. Když se padající letadlo již ztratilo za lesem, uviděli jsme i jiné letadlo jak se oddělilo od leteckého svazu a vrhlo se přímo na německá Messerschmidt, který jedině tím, že okamžitým prudkým letem k zemi a nízkým letem údolím Jevišovky ve směru od Boskovštejna k východu kolem Jevišovic unikl této druhé americké stíhačce.
Samozřejmě, že jsme všichni hned, většinou na kolech, spěchali k Boskovštejnu, abychom zjistili co se stalo se sestřelenou americkou stíhačkou. Po čtvrthodině rychlé jízdy uviděli jsme za lesem strašné divadlo. Na mezi nad loučkou vlevo od potůčku Stanůvka, hned za zatáčkami silnice za lomem u lesa směrem k Boskovštenu ležel rozbitý trup amerického letadla a jedním uraženým křídlem a ještě z něho stoupal dým. Kolem letadla bylo již dost lidí, kteří sem dojeli z Jevišovic a Boskovštejna.
První kdo k hořícímu letadlu přiběhl byl hajný Jaroslav Řeřucha, který ještě v roce 1977 bydlel v blízké hájence. Podle jeho výpovědi letadlo vysoko ve vzduchu vybuchlo a upadlo mu křídlo. Výbuchem vypadla z letadla gumová benzínová nádrž, která byla nalezena 550 m od spadlého letadla. V letadle byl nalezen jen trup z těla amerického letce - poručíka a bělocha, zatím zbytky hlavy, nohou a rukou byly nalezeny rozházené v lesíku zv. Síčka, nacházející se vlevo nad místem, kde spadlo letadlo. Celé zbytky letadla, včetně trupu letce bez hlavy hořely až do dopadu na zem. Pozůstatky letce byly posbírány, uloženy do rakve a pohřbeny na hřbitově v Jevišovicích. Nikde však ani ve farních kronikách v Jevišovicích , Pavlicích ani v Boskovštejně není o tomto pohřbu žádný záznam. Není známo co se stalo s troskami letadla. Podle hajného Řeřuchy měl tento u sebe vojenskou knížku amerického letce, kterou odevzdal Mezinárodnímu červenému kříži v Praze po roce 1946, kdy byla provedena exhumace ostatků letce. Exhumace byla organizována Mezinárodním červeným křížem v Praze a zúčastnila se ho i matka sestřeleného letce, která si pozůstatky odvezla domů.
Dne 18.9.1946 zúčastnilo se občanstvo i žactvo měšťanské školy se svými učiteli pietního rozloučení s americkým letcem sestřeleným německým stihačem u Boskovštejna na okraji lesa blízko silnice vycházející z lesa k Boskovštejnu. Přesné místo je asi 100 m východně od místa, kde nyní stojí památník. Letec byl dočasně pochován na hřbitově v Jevišovicích. Po exhumaci v průběhu slavnosti, jež se v hojném počtu účastnilo občanstvo z Jevišovic a okolí, promluvil ředitel školy Rudolf Virgl. V anglickém proslovu o oběti hrdinově za naši svobodu poděkoval zároveň americké delegaci za pomoc při našem osvobození státu a slíbil, že ji budeme vždy s vděčností vzpomínat. Hrdina nebude nikdy zapomenut. Na to zazpívalo žactvo školy za řízení ředitele americkou a československou státní hymnu. Hrdina byl pak odvezen na boskovštejnskou silnici k památníku u Boskovštejna. Pomník americkému letci dal na svůj náklad zhotovit a postavit Místní národní výbor v Boskovštejně a jeho odhalení za velké účasti občanstva bylo provedeno v létě 1946. Na pomníku je tento prostý nápis: Na památku americkému letci zde sestřelenému v leteckém boji 28.8.1944.

Jméno obce Boskovštejn, dříve též Boskův Týn nebo Boskůvtýn a nebo Boskowstejn bylo vysvětlováno jako hrad pana Bočka z Kunštátu, pána na Jevišovicích. Dnešní vzhled obce je dán dlouhým historickým vývojem. Hlavním centrem byla pravděpodobně vodní tvrz, později přestavěná na zámeček se čtyřmi věžičkami. Budova však nakonec sloužila jako skladiště a sýpka. Toto centrum dominovalo hospodářským budovám. Dalším centrem v dolní části obce byl panský dvůr s hospodářskými a správními budovami. Na terase na levém břehu Jevišovky vyrostla řada zemědělských usedlostí a stavení myslivny. Horní část se utvářela kolem pramenů a studánky ve stráni na pravém břehu Jevišovky. Ke staršímu jádru nad starobylou zvonicí se přičlenily usedlosti podél komunikace. K obci patří také Pustý mlýn, budova cihelny (dnes hájovna), kaple Panny Marie Bolestné a lyžařský vlek.

 

Ve vlastivědě markrabství moravského nejstarší zmínka o Boskovštejně je uváděna k roku 1586, kdy Bedřich z Náchoda daroval Boskovštejn i s tvrzí své manželce Kateřině. Boskovštejn v letech 1608 - 1613 patřil Bouchvalu Jaroslavovi z Náchoda. Roku 1615 byl prodán zámek, ves, pivovar i obec Jiřice Petru Vokovi z Náchoda na Žeroticích. Před rokem 1619 koupil statek evangelický šlechtic Zikmund z Ditrichštejna. Císař intabuloval roku 1630 Boskovštejn hraběti Jiřímu z Náchoda, majiteli Hostima, po němž jej zdědil syn Leopold Ferdinand hrabě z Náchoda. Pobělohorský převrat po roce 1620 urychlil feudální proces započatý již dříve - pohlcování drobných statků velkostatky. Drobná, původně česká šlechta tak postupně vymizela. K roku 1659 se uvádí zámek na Boskovštejně jako pustý se dvorem, mlýnem a hospodou. Ferdinand Leopold z Náchoda prodal Boskovštejn roku 1660 svobodnému pánu Zdenkovi Bohuslavu Dubskému z Třebomyslic, který koupil i Hostim a od té doby byla obě panství spojena a spravována z Hostima. K Boskovštejnu patřila vrchnostenská hospoda a čtyři chalupy na " pražské silnici ", kde se platilo mýto jedna grešle - od toho název osady Grešlové Mýto. Ještě k roku 1672 je uváděn Bohuslav Zdeněk Dubský z Třebomyslnic jako pán Boskovštejna a Jiřic. Boskovštejn byl hodnocen jako ves drobných usedlíků, domkářů, chalupníků, Jiřice měly povahu lánových pozemků. Roku 1680 Zd. Dubský intabuloval Boskovštejn Ludvíku Raduit de Souches, kde uvádí k roku 1679 Ovčírna, Mlýn na prach, pila a obora. Roku 1717 po smrti slabomyslného Jana Ludvíka de Souches dostal statek jeho synovec, který 1721 intabuloval Boskovštejn na základě prodeje z roku 1720 císařsko královskému dvornímu radovi Josefu hraběti z Gatterburgu. V tomto období došlo k výrazným změnám v krajině. Listnaté a jehličnaté lesy byly zmenšeny. Velké plochy byly přeměněny v pole při panských dvorech, část pozemků prodána poddaným, obora byla zrušena. V bývalém hustém lese směrem k Prokopovu byla postavena kaple na základě "zázračného" zachránění hraběte z Gatterburgu. Část lesů kolem "pražské silnice bylo vykáceno, aby loupežníci, kteří přepadali kupce neměli úkryt. Roku 1778 bylo panství Hostim s vesnicemi Blanné, Boskovštejn, Grešlové Mýto, Jiřice, Prokopov, Rozkoš, Zvěrkovice, prodáno a roku 1789 zapsáno Antonínu hraběti Meraviglia. Samostatný statek Boskovštejn postupně splýval a panstvím Hostim. K roku 1794 měl Boskovštejn 32 domů, 228 obyvatel, k roku 1837 se už uvádí na Boskovštejně 57 domů, 404 obyvatel. Roku 1857 tři dědičky rodu Meraviglia prodaly Hostim i s Boskovštejnem Karlovi knížeti z Liechtenštejna. Po smrti Rudolfa z Liechtenštejna roku 1908 byly oba statky zapsány Ferdinandu hraběti Trautmannsdorfovi. Jeho feudální panství se udrželo jako přežitek až do let 1923-26, kdy byl rozparcelován dvůr Boskovštejn a mimo cihelnu na Boskovštejně zestátněna většina lesů. Na památku parcelace byl postaven skromný památník Osvobození půdy. K roku 1927 měl Boskovštejn v 83 domech 440 obyvatel. Obec Boskovštejn si zachovala až do nové doby zemědělský charakter. Většina obyvatel byla zaměstnána v panském dvoře a samostatně hospodařilo jen několik rolníků a domkářů. V roce 1938, kdy bylo v obci 404 obyvatel, jsou uváděny tyto živnosti a živnostníci: cihelna, dva hostince, dva koláři, kovář, krejčí, dva mlýny, obuvník, dva obchodníci se smíšeným zbožím, dva obchodníci s ovocem a zeleninou, tři trafiky, zámečník. V dřívějších dobách na Boskovštejně pracovali i tkalci, perleťář, sedlář, ovčák, zedníci a pekař. Novodobý vývoj obce a její kultury je spojen především s výstavbou školy. Na začátku 19. století docházeli někteří žáci do školy do Pavlic, jiní byli vyučováni nepříliš pravidelně doma. Tuto "pokoutní" školu zakázal hostimský farář. Po připojení Jiřic, byla po mnohých odkladech a potížích dostavena v roce 1899 budova dvoutřídní školy, v níž se od roku 1900 pravidelně vyučovalo 113 žáků. Když v roce 1910 byla otevřena škola v Jevišovicích, počet žáků pomale klesal. V roce 1938-39 byli ve škole 104 žáci, v roce 1946 klesl počet žáků na 57 a roku 1962 na 49, v roce 1969 na 28 žáků. S dvaceti dětmi v roce 1971 se udržela škola jako jednotřídní a v roce 1976 byla pro nedostatek žáků zrušena. Po druhé světové válce se myšlenka socializace probojovávala velmi obtížně. Dříve chudý Boskovštejn inklinoval ve válečných letech spíše ke straně lidové. V roce 1949, byla založena jako první projev kolektivizace, družstevní prádelna. JZD bylo založeno až v červnu 1962 se dvanácti členy. Překonávalo veliké obtíže a později, jako prosperující, bylo sloučeno s družstvem Jevišovice. Za předsedy MNV Viléma Roseckého došlo k přeměně obce, byly spraveny cesty, upravena veřejná prostranství se záhony růží, zbudovány chodníky upraveno okolí požární nádrže, obnoven rybník v lese k Jevišovicím. V roce 1969 byly postaveny autobusové čekárny, opravena budova MNV a opravena zvonice. V osmdesátých letech byl Boskovštejn přičleněn ke střediskovému MNV v Jevišovicích. Vlivem socializace se obec postupně vylidňovala. Rok 1989 přinesl novou možnost k rozvoji obce. Byl obnoven obecní úřad. V obci se dokončil vodovod, byly vyasfaltovány další cesty, obec byla ztelefonizovaná. Z vlastnictví muzea ve Znojmě byl zámeček převeden zpět obci a prodán podnikateli, který zámeček opravil, ale obci celou částku nezaplatil, zmizel a obec se s ním soudila. Za část splacených peněz byl adaptací bývalých prostor JZD postaven obecní úřad s kulturním sálem pro 200 lidí. V roce 2000 byla obec zplynofikovaná. V roce 2001 byl opraven rozhlas, zvonice a požární nádrž. V roce 2002 obec opravila střechu na obecních bytech.V roce 2003 bylo opraveno veřejné osvětlení.V roce 2004 byla opravena silnice v časti obce ,,Mokřina´´.

Letos bylo zbudováno dětské hřiště s tenisovým kurtem a byla opravena další část obecní komunikace v "Plůtkách".